BLOG

Pojďte se s námi začíst do rozhovoru s lektorem a choreografem Pavlem Ondrejkou, který v současné době působí v DDM Stodůlky a vede zde kroužky Art+street dance – Taneční skupina Dance Friends. Pavla jsme vyzpovídali ohledně jeho taneční minulosti, plánů se skupinou Dance Friends, ale dozvíte se i spoustu dalších zajímavostí.
 




Pavel Ondrejka
Lektor, tanečník a choreograf, zakladatel skupiny Invence (1996) a Dance Friends (2019) původem z Havířova. Vystudoval lidovou konzervatoř a působil v tanečním divadle Zóna.
 
 
Věnoval ses pohybu a tanci od dětských let a jak ses vůbec k tanci dostal? Jaký byl Tvůj první taneční styl?
S tancem jsem začal dost pozdě, bylo mi asi 14 let a skočil jsem do toho po hlavě… Bez jakýchkoli znalostí jsem posbíral několik kamarádů a nadšenců a založil jsem taneční skupinu Rytmus. Trénovali jsme 2x týdně ve sklepní místnosti paneláku. Neměli jsme žádnou představu o tanečních stylech, tančili jsme na písničky, které se nám líbily, a vzorem nám byly videoklipy a filmy.
 
Účastnil ses jako dítě také nějakých soutěží / byl jsi účastníkem nějaké soutěžní skupiny?
NE – první soutěží bylo oblastní kolo tanečních skupin s mojí skupinou – ani jsme se neumístili, ale byla to moc dobrá škola a motivace. Posunulo nás to dál a stali jsme se členy Českomoravské taneční organizace.
 




Při DDM Havířov jsi vybudoval soutěžní skupinu Invence o cca 100 členech, která se účastnila vystoupení a soutěží. Jak dlouho jsi v této skupině jako zakladatel, lektor a choreograf působil? Na jaké taneční styly jste byli zaměřeni?
Skupina Invence vznikla sloučením skupiny Rytmus a Fleš v Havířově. Byli jsme pak mnohem silnější, početnější. Moc rád na tyto roky vzpomínám. Fungovalo to parádně. Tančili jsme různé taneční styly přes Show, Art, Disco, hip hop, break, scénický – moderní tanec, swing.
Invenci jsem vedl s pomocí několika přátel asi 6 let, pak jsem se přestěhoval do USA. Nicméně dalo by se říci, že tím to vše neskončilo. Jedna z mých tanečnic – Daniela Dostálová -založila poté Limit Dance Corporation, taneční školu, která dodnes funguje a má opravdu skvělé úspěchy na celorepublikové úrovni.
 
Na které vystoupení či soutěž se skupinou Invence nejradši vzpomínáš a proč?
Na celovečerní představení našeho souboru v roce 1996. Nejvíce práce bylo dát to celé dohromady. Každoročně jsme pořádali také přehlídku Havířovských tanečních souborů, na kterou jsme vždy zvali soubory i z okolních měst a pořádali jsme při té příležitosti i taneční workshopy a celorepublikovou výtvarnou soutěž Obraz Tance.  Ze soutěží rád vzpomínám na Mistrovství republiky v tanečních kompozicích v Mohelnici a Mistrovství Moravy v Brně.





 
Působil jsi i v Tanečním divadle Zóna a máš za sebou dokonce i lidovou konzervatoř. Byl jsi v minulosti i členem nějakého folklorního souboru?
Lidovou konzervatoř jsem studoval dálkově pouze z pedagogických důvodů. Mnohem více než lidové tance, které jsem nebral moc vážně ;-) jsem měl zájem o moderní tanec a balet. To mě přivedlo až na taneční konzervatoř Ostrava, kde jsem snad mohl studovat, ale nenašel jsem dost odvahy. Stal jsem se tedy na nějakou dobu členem Tanečního Divadla Zóna Ostrava pod vedením skvělé Lenky Dřímalové – nynější šéfky baletu NDM Ostrava.


I v průběhu Tvého pobytu v zahraničí jsi se nadále tanci věnoval. Změnily třeba tyto roky v cizině Tvůj pohled na výuku tance či Tě nasměrovaly na jiné taneční styly, kterým se nyní věnuješ?
V zahraničí jsem se věnoval tanci velmi málo. Jako koníček jsem se věnoval kontaktní improvizaci. Navštívil jsem několik seminářů a akcí věnovaných této taneční technice.





 
Můžeš nám styl kontaktní improvizace přiblížit?
Jak již název napovídá je to pohybová improvizace často na živou hudbu. Tancem posilujete celé tělo, rozvíjíte spontánně vztahy mezi zúčastněnými, cvičíte reflexy, prostorové vnímání situace, času i sebe sama. Kontaktní proto, že jste při tanci téměř pořád ve stálém kontaktu. Může to být tanec ve dvojici, trojici, čtveřici… počet není nijak omezen.
Dva tanečníci mají každý své těžiště. Při kontaktní improvizaci se tato těžiště spojí v jedno. Kontaktní improvizace je také často používaná jako výchozí bod k tvorbě choreografie.
 
Co Tě přimělo se po návratu z Ameriky znovu pustit do výuky tance?
Pěkné vzpomínky a asi to, že v Praze jsem prakticky nikoho neznal.
 
Jakou roli podle Tebe hraje v dnešní době smysluplné vyplnění volného času dětí například tanečním kroužkem?
Děti dnes stejně jako rodiče trpí často různými nezdravými závislostmi. Stále více energie vkládáme do virtuálních světů a ten reálný bývá opomíjen. Největší odměna je pro mě probuzení zájmu o tanec a radosti z tance. Tanec a hudba totiž sbližuje lidi, rozvíjí tvůrčí schopnosti, pomáhá zapomenout na všední problémy, dodává sebevědomí a umožňuje sebepoznání. Navíc udržuje tělo zdravé po psychické i fyzické stránce a přináší do života spoustu nezapomenutelných momentů.


 


 
V DDM Stodůlky působíš od roku 2019. Představil bys nám blíže taneční kroužky, které zde vedeš a Tvou vizi do budoucna s taneční skupinou Dance Friends, která se v domečku těší již nyní velkému zájmu?
Nynější doba je velmi složitá a vše se zdá být rozbité, pochroumané a fungující jen napůl.
Výuka art + street dance lekcí (skupina Dance Friends) probíhá teď pouze online 2x v týdnu. V pondělí mám přípravku a ve čtvrtek starší děti. Všichni jsou začátečníci. Plánování je teď trochu jako loterie, nicméně přál bych si najít skupinku dětí, které mají talent a opravdový zájem o tanec.

Jak starým dětem jsou tyto kroužky určeny?
Je to cca 8–15 let, ale nerad bych to omezoval věkem. Přijmu každého, kdo bude pro skupinu přínosem.





 
Zapojuješ děti do tvůrčího procesu při vymýšlení choreografií, nebo se učí většinou již hotovou choreografii? 
Vzhledem k tomu, že pracuji se začátečníky, převážně se učí ode mne.
Občas je ve variaci místo pro improvizaci, anebo hrajeme skupinkové choreografické soutěže.
 
V minulém školním roce jsi ve svých lekcích pořádal tzv. „The Parent Jam“. Můžeš nám přiblížit, o co se jednalo a jak se to účastníkům líbilo?
The Parent Jam byla akce, kdy na lekci dorazili kamarádi a rodiče tanečníků, aby si spolu s mou pomocí vymysleli krátký tanec, který na závěr hodiny předvedli všem ostatním. Nejdříve se všichni rodiče polekali, ale nakonec ti, co se zúčastnili, myslím nelitovali.





Nyní jsou otevřeny kvůli vysokému počtu zájemců již 2 přípravky pro mladší děti a 2x týdně trénuje hlavní taneční složka starších dětí. Budeš připravovat na příští školní rok nějaký konkurz do taneční skupiny Dance Friends a jak by to mělo probíhat? Co by měli splňovat tanečníci, kteří se do souboru hlásí?
Rád bych příští rok zájemce rozdělil do skupin sám dle schopností do přípravky a hlavního souboru. Z tohoto důvodu bych rád uspořádal konkurz nebo nábor. Probíhat by to mělo jako klasický trénink. Není důvod ke strachu, jde pouze o zařazení do správné skupiny.
A co by měli splňovat zájemci? Vítán je každý, kdo chce být pro skupinu přínosem.
 
Až se situace vrátí k normálu – jaké jsou Tvé plány se skupinou Dance Friends? Chtěl bys s dětmi zkusit i nějaké soutěže?
Soutěžím jsem otevřen, ale nejsou mým hlavním cílem. Jde mi především o to, aby si děcka hodiny užívaly a aby je bavilo na ně chodit a zlepšovat se a abychom byli dobrá parta, která se navzájem respektuje a podporuje. Do budoucna bych rád na hodinách využil moderní technologie jak k výuce, tak k prezentaci skupiny. Jaká bude budoucnost skupiny záleží ale především na tanečnících a taky rodičích. Program bude přizpůsoben jejich přáním.
 
Kamila Batista a Pavel Ondrejka