BLOG

V DDM Stodůlky už dlouhá léta působí dvě skupiny orientálních tanců – Belly Habibi a Belly Amira.
Belly Habibi založila v roce 2006 v DDM Stodůlky lektorka Irena Antonová. Se skupinou slaví úspěchy doma i v zahraničí; vytančily si veliké množství nejrůznějších ocenění, za jedno z největších považují titul Bellydancer of the World v německém Duisburgu. Belly Habibi navštěvují tanečnice od 4 do 28 let a pod vedením Ireny Antonové se věnují jak klasickému orientálnímu tanci, tak stylu orient pop, Saidi až k bollywoodskému tanci.

Kateřina Dvořáková vede dětskou i juniorskou soutěžní skupinu Belly Amira, která v DDM Stodůlky působí od roku 2013 (už předtím se skupina formovala v rámci kroužku orientálních tanců). Tato skupina má za sebou již celou řadu úspěchů v ČR i v zahraničí. Pyšní se několika tituly mistrů ČR, již 3x získala ocenění za nejlepší choreografii, pravidelně se úspěšně účastní soutěže Liptov Orient Festival a z mezinárodního festivalu v Barceloně přivezla stříbro.
Kačka s Irčou si společně vyzkoušely zajímavý formát pro představení sebe a svých skupin na blogu DDM Stodůlky – udělaly společně rozhovor. Nejdřív se ptá Irča Káti, potom obráceně. Co zajímavého na sebe naše lektorky prozradily?
 
Irča se ptá Káti
1. Jaká je tvá nejkrásnější vzpomínka spojená s DDM Stodůlky?
Do DDM chodím již od svých předškolních let, těch krásných vzpomínek ať už v roli účastníka nebo lektora je skutečně mnoho.

2. Jak dlouho působíš v DDM Stodůlky?
Jako lektorka jsem začala v roce 2009, ale již před tím jsem jezdila na tábory, byla asistentkou na kroužcích a pomáhala na akcích.

3. Jsi starší než DDM? ;-)
Mě moc baví, když účastníci kroužků a táborů hádají můj věk, proto si tuto informaci nechám pro sebe :) Ale můžu vám prozradit, že ani já ani Domeček na svůj věk nevypadáme :)




4. Co bys DDM přála do budoucna?
Hlavně nadšené lektory i účastníky.

5. Jsi vedoucí orientální taneční skupiny Belly Amira, co pro tebe skupina znamená?
Asi jako každý, kdo vede taneční skupinu, mohu říci, že Belly Amira je taková moje druhá rodina. Trávíme spolu mnoho času, jezdíme na soutěže a soustředění. Některé tanečnice znám od školky, ale už dávno mě přerostly :)

6. Zúčastnila jsi se mnoha orientálních soutěží. Jsi od přírody soutěživá?
Za soutěživého člověka se nepovažuji, beru to spíše jako výzvy, které mě mohou posunout dál.

7. Jak jsi se udržovala tanečně “IN” v období karantény?
Online lekce, které v DDM vedu a k tomu denně tanec a cvičení na alespoň půl hodiny. Je to ale jehla v kupce sena v porovnání s množstvím pohybu, který mám normálně.

8. Co tě motivovalo k tomu zkusit orientální/břišní tanec?
Ještě po tolika letech si pamatuji, že na první hodinu jsem jít vůbec nechtěla. Pod pojmem orientální tanečnice jsem si představila ženu ve středním věku, lehce při těle, v průhledném kostýmu a s penízkovým šátkem. Tato představa je již dávno minulostí a penízkové šátky jsou retro vzpomínkou.

9. Je tanec muž či žena?
Žena i muž, záleží na charakteru tanečního stylu nebo konkrétní choreografii.

10. Je pro tebe tanec více pohyb nebo umění?
Tanec pro mě znamená jednak pohyb, ale i umění. Záleží, jak hluboce jsem do určitého tance ponořená. V okamžiku, kdy k pohybu přidám emoce, je to pro mě již umění.

11. Který z tanečních stylů tě baví nejvíce?
Já jsem blíženec, což už možná někdo poznal podle předchozích odpovědí :), takže mě baví všechny styly, každý mi dává něco jiného. To, jak moc mě bude bavit choreografie, je ale dáno výběrem hudby a tím, jak na sebe pohyby navazují.

12. Učíš různé taneční styly a také angličtinu. Mají výuka tance a jazyka něco společného?Rozhodně, tanec stejně jako angličtina je jazyk. Učíme tak v obou případech vyjádřit myšlenky, příběh, emoce. Obojí může být individuální i skupinová aktivita, práce s lidmi, pedagogika. Lektorky tance a zároveň angličtiny nejsou žádnou výjimkou. Důkazem jsme my dvě!




13. Co tě žene kupředu?
Mě vyloženě nabíjí, když na sobě můžu pracovat, zlepšovat se či tvořit. Takže jsem tak nějak sama sobě hnacím motorem.

14. Co tě demotivuje?
Pedagogy spojuje láska k učení a odpor k papírům.

15. Kdyby ses náhle ocitla na pustém ostrově a měla s sebou jen penízkový šátek, jak bys ho použila pro svoji záchranu?
Využila bych kovové penízky a sluneční paprsky k rozdělání ohně, kterého by si snad všimlo letadlo či projíždějící loď. A nebo bych si uvázala šátek kolem boků a twistovala jako o život :)
 

Káťa se ptá Irči:

1. Jaké byly Tvé orientální začátky?
S orientálním tancem jsem se poprvé setkala v Olomouci během studií na vysoké škole a to v době, kdy orientální tanec zažíval opravdový boom. Díky akční kamarádce jsme začaly chodit na kurzy do místnosti bez zrcadel s davem tancechtivých žen, obepnutých penízkovými šátky a jiskrou v oku.
 
2. Orientální tanec je velmi pestrý styl. Co Tě na tomto stylu baví nejvíce?
Nejvíc mě baví možnost sebevyjádření, podmanivá hudba a pocit soudržnosti v dívčím či ženském kruhu.
 
3. Za dobu, co učíš v DDM, jsi učila tanečnice různého věku a úrovně. Jaká skupina Ti je nejbližší pro výuku tance?
Moje preference se určitě mění s postupujícím věkem, tzn. mojí srdcovkou zůstává moje taneční skupina Belly Habibi, ale skvěle si rozumím s mými vrstevnicemi, tzn. dospělými kurzistkami.
 



4. Jsi spjatá s orientální tancem v DDM Stodůlky od samého počátku. Kolik let uplynulo od Tvé první lekce? Vzpomeneš si, jak proběhla?
Upřímně si moc nepamatuji, jak proběhla první lekce v DDM (začala jsem s výukou dětí a juniorů), bylo to v roce 2004 a na první lekce dorazily super holčičky, hrály jsme hry, blbnuly a tanec si užívaly - aneb nebyl to žádný dril.
 
5. Jsi vedoucí skupiny Belly Habibi. Jak vznikl tento název a co znamená?
Belly Habibi znamený “břišní miláček” , tzn. mix anglického a arabského.

6. Čím Ti Belly Habibi dělá největší radost a čím Tě naopak dokáže rozčílit?
Belly Habibi mi dělá největší radost skvělou partou holek s podobným smýšlením, dobrým srdcem a nezdolnou energií. Rozčílím se vždy, když se trénink na vystoupení či soutěž řeší na poslední chvíli vlivem pozdních příchodů a absencí. Nutno však dodat, že stres nás všechny vždy vybičuje k neuvěřitelným výkonům :-)
 
7. Jak myslíš, že by vypadal Tvůj život, kdybys nezačala s orientálním tancem? Jaký jiný styl by si Tě získal?
Před orientálním tancem jsem tančila jen v tanečních a to mě rozhodně neuchvátilo, tzn. nebýt mé výše zmíněné kamarádky, tanci bych se možná vůbec nevěnovala.
 
8. Jak reagují lidé, když zjistí, že se kromě výuky angličtiny na univerzitě věnuješ také orientálnímu tanci?
Většina lidí má s orientálním tancem spojené jen nějaké “klepání břicha”, muži si to spojí s lehce lascivními pohyby a ženy jsou zvídavé a ptají se, o co vlastně jde. Rozhodně by nikdo netipoval, že se při mé práci na fakultě ještě ve volném čase “kroutím”.

9. Jak se u Tebe rodí nápady na choreografie a samotná realizace?
Inspiraci nacházím na YouTube a na různých baletních představení. Samotná realizace je pak bolestivý proces čekání na inspiraci, zakreslování nepochopitelný hesel a útvarů do sešítku a občasného improvizování přímo na place.
 
10. Cítíš ještě nervozitu, když si stoupneš na pódium?
Nervózní jsem neustále, hlavně při sólových vystoupení.
 
11. Jaký zážitek ze soutěže/vystoupení Ti uvízl v paměti?
Nejlepší zážitek vždy byly mezinárodní soutěže, např. první vítězství na Liptov Orient Fest a skupinová euforie nebo naše skvělá výprava na festival do Barcelony se ztracenými zavazadly, zrušeným letem, bombastickými tanečními show a skvělou partou.
 



12. Co považuješ za svůj největší úspěch?
Největší úspěch je, že už více než 15 let trénuji božské holky ze skupiny Belly Habibi, které se staly neodmyslitelnou součástí mého života a nic na tom nemůže změnit ani nějaký Covid.
 
13. Jaká je Tvá další taneční meta?
Pracovat na sobě tanečně i lidsky a předávat to svým tanečnicím.
 
14. Jak bys někoho přesvědčila, že právě orientální tanec je pro něj to pravé?
Vysvětlila bych mu/jí pozitivní účinky orientálního tance na psychiku i tělesnou schránku a přiblížila orientální tanec i jako možnost poznání jiné kultury a její různorodosti.
 
15. Co pro Tebe znamená DDM Stodůlky jako lektorku a jako rodiče, který sem vodí své děti?
DDM Stodůlky je pro mě taneční domov, s Domečkem jsem prožila spoustu akcí, získala podporu pro své nápady a finanční injekce na výjezdy do zahraničí.
30 let DDM - co přeješ Domečku ke kulatým narozeninám? Domečku přeji, aby nikdy nezestárl a pokud by se tak náhodou stalo, tak aby vyzrával jako víno.